Odpovědnost technického inspektora

Inspektor – je kvalifikovaný technický pracovník (expert) inspekce k provádění posuzování shody výrobků nebo zařízení, který provádí dozor, dohled, kontrolu, supervizi, ev. přejímku výrobků (vybraných, určených, jejich konstrukcí) nebo zařízení (technických, vyhrazených technických, technologických, jejich konstrukcí aj.). Tento působí v oblasti navrhování (projekčního, konstrukčního řešení), výroby i výrobních technologických procesů, kontroly a zkoušení, dílenské a konečné montáže na místě určeného provozu, při provozu i likvidaci po skončení životnosti výrobků nebo zařízení. Tento je kontrolní, dohledový a supervizní expert plnící funkci posuzovatele shody a přejímače při celém nebo dílčím procesu technické inspekce výrobků (konstrukcí, zařízení).

Úkoly inspektora – posuzovat shodu výrobků nebo technických i technologických zařízení z hlediska jejich technické bezpečnosti a spolehlivosti i ekologického provozu dle právních a technických předpisů a technických norem (harmonizovaných výrobkových, technicky určených výrobkových, technických a souvisejících norem). Posuzuje projekční i konstrukční dokumentaci s dimenzionálními výpočty, postupy výroby a technologických procesů, plán kontrol a zkoušek i jejich provedení, celkové provedení kvality výrobku nebo zařízení, dále funkční odzkoušení po montáži, také montážní dokumentaci i uvedení do provozu. Vyjadřuje se také k provozní dokumentaci, návodu na provoz i kontrolám a zkouškám během předepsaného provozu. Výsledky posouzení shody uvádí do inspekční zprávy i inspekčního protokolu. Tyto dokládá protokoly z kontrol a zkoušek (NDT, funkčnosti aj.). Na základě těchto se pak vystavují inspekční certifikáty třetí nezávislou stranou (inspekčním orgánem).

Odpovědnost inspektora – je dána jeho důslednou a komplexní činností při dozoru, dohledu, ev. inspekci při posuzování shody výrobků nebo zařízení. Je odpovědný za posouzení shody reálného stavu v rámci technické bezpečnosti a spolehlivosti, také z hlediska ekologického provozu výrobků nebo zařízení.

Povinnosti inspektora – jsou dány právními a technickými předpisy, harmonizovanými nebo technicky určenými výrobkovými normami. Plní funkci dozoru nebo dohledu, ev. inspekci při provádění výrobků nebo zařízení.

Přejímkou výrobků se rozumí soubor činností inspektora, které vedou k celkovému posouzení shody provedeného výrobku s požadavky technické normy, technického předpisu, technické dokumentace výrobce a obchodní smlouvy (kontraktu).

Inspekce je soubor kontrol a prověrek při přejímce výrobku nebo zařízení prováděných pověřeným (oprávněným) inspektorem, za účelem prohlášení shody se specifikací kontraktu, výrobkové normy nebo právně-technického předpisu (pravidla).

Supervize je technický (technologický) dohled pro zkvalitnění dané prováděné činnosti na výrobcích a technických zařízení. Výstupem supervize je supervizní zpráva, která obsahuje informace o účelu, průběhu, dokumentaci při shodách a neshodách technického řešení, dále závěrečné výstupy a doporučení supervize i supervizní zhodnocení při dohledu.

Kontrola je technická dozorová činnost před výrobou, při výrobě a po výrobě, při montáži, při uvádění do provozu a při provozu výrobků nebo zařízení.

Inspektor (supervizor) je odborně způsobilý (kvalifikovaný) pracovník, expert, specialista, znalec, oprávněný k provádění přejímky (inspekční činnosti). Je řádným nebo externím zaměstnancem inspekční společnosti. tj. inspekčního orgánu (technické inspekce, třetí nezávislé strany).

Inspekční orgán může být státní nebo nestátní.

Inspektor pro účely přejímek výrobků nebo zařízení uváděných na trh a do provozu u uživatelů (mimo užití u jeho výrobce), nesmí být zaměstnancem firmy výrobce, ale nezávislé třetí strany (inspekčního orgánu). Inspektor může být řádným zaměstnancem výrobní nebo uživatelské organizace, která vyrábí výrobky výhradně pro svou vlastní potřebu (užití), ale nikoliv pro prodej a k uvádění výrobků na trh i do provozu u jiných uživatelů výrobků.

Všichni inspektoři musí být kvalifikováni zkouškou před odbornou komisí (podle pravidel, předpisů, event. norem).

Inspekční orgán musí být vždy chápán (dle právních předpisů) jako akreditovaná (notifikovaná) společnost (třetí nezávislá strana)  např.  dle požadavků ČSN EN ISO/IEC 17020, Nařízení vlády (NV) ČR, Evropských směrnic (NEPR, EC, EHS, ES, EU) pro stanovené výrobky k posuzování shody.

Přístup inspektora do inspekčního procesu u výrobce výrobku (technického zařízení, jejich konstrukcí) musí být plně umožněn do všech částí firmy, které se týkají dodávky nebo výroby materiálů pro výrobek, když je to kontraktem požadováno. Inspektor musí mít volný přístup po celou dobu výroby výrobku do všech částí provozu výrobce, které se týkají konstruování výrobku a na montážní pracoviště v průběhu montáže a zkoušení výrobku. Výrobce musí trvale informovat inspektora o průběhu výroby a musí jej upozorňovat dostatečně předem, kdy materiály a výrobek budou připraveny pro jakékoliv požadované (předepsané) zkoušky nebo kontroly. Za tímto účelem má výrobce zpracován program inspekcí i plán kontrol a zkoušek v souladu se zněním kontraktu a technické výrobkové normy.

Systém řízení kvality u výrobce musí umožnit inspektorovi ve výrobní firmě přístup ke konstrukčním specifikacím uživatele (kontraktu, objednávce, technickým specifikacím), konstrukčnímu řešení výrobce a ke všem technickým výkresům, výpočtům, specifikacím, postupům, postupovým listům, postupům pro opravy, protokolům kontroly, výsledkům zkoušek a k jakýmkoli jiným dokladům, které jsou pro inspektora nezbytné k vykonávání jeho činnosti při přejímce, v souladu se zněním kontraktu, technických dodacích podmínek a technické výrobkové normy.

Inspektor používá pro potvrzení shody výrobků (zařízení) se specifikací právních i technických technické normy a kontraktu razidlo, které umísťuje na příslušném místě výrobku nebo zařízení (štítku apod.). Otisk razidla se používá i na schválené (potvrzené) technické dokumentaci k výrobku. Razidlo je evidováno u inspekční organizace (třetí nezávislé strany mezi výrobcem a provozovatelem (uživatelem).

Inspektor musí souhlasit se stanoveným systémem odstraňování neshod u provedeného výrobku, nesmí být v rozporu s pravidly, normou, kontraktem, dokumentací apod.

Inspektor musí zacházet s informacemi získanými u výrobce jako s důvěrnými.

Činnost inspektora (supervizora)

• Provádět všechny kontroly (inspekce) stanovené normami a právními i technickými předpisy, event. další kontroly, které jsou podle jeho mínění nezbytné k ověření shody, tj. že materiály jsou v souladu s požadavky materiálových specifikací, výroba je provedena v souladu s technickou dokumentací výrobce, dokumentace je v souladu s požadavky výrobkové normy a technickými předpisy (toto potvrdí v celkové dokumentaci výrobku).
• Nemá povinnost rozhodovat u jím dozorovaného výrobku o úplnosti nebo správnosti pevnostního výpočtu. Má však povinnost potvrdit, že výrobce splnil požadavky technických podmínek uživatele (kontraktu), technického dodacího předpisu, výrobkové normy a technické dokumentace, a že tyto jsou výrobcem v dokumentaci shodně potvrzené.
• Vystavuje po přezkoumání dokumentace a hotového výrobku ,,Certifikát o inspekci“ pro dokumentaci příslušného výrobku. Inspektor tímto nepřejímá jakoukoliv odpovědnost za výrobce.
• Schvaluje jakékoliv opravy na výrobku a potvrzuje dokumentaci o správném provedení opravy.
• Musí provést analýzu všech dokumentů výrobce v souladu s kontraktem a potvrdit v inspekční zprávě, že po jím provedených kontrolách jsou splněny všechny technické a bezpečnostní požadavky na výrobek.
• Provádí ověření, že výrobce má platný certifikát způsobilosti výrobce a pracuje podle předpisu systému řízení kvality výroby ve firmě.
• Ověřuje, že konstrukční zprávy, konstrukční specifikace uživatele, výkresy a příslušné dokumenty (postup výroby, plán řízení výroby, svařovací plány, kontrolní i zkušební plány) k výrobku jsou u výrobce k dispozici.
• Ověřuje použité materiály při výrobě výrobku a potvrzuje jejich shodu s dokumenty kontroly (atesty).
• Ověřuje, že všechny svařovací (pájecí) postupy byly kvalifikovány (ověřeny, schváleny) dle předpisu.
• Ověřuje, že všichni svářeči (páječi) a operátoři byli kvalifikováni dle předpisu.
• Ověřuje, že tepelné zpracování, včetně po svařování bylo provedeno dle předpisu.
• Ověřuje, že necelistvosti (vady) materiálu byly opraveny svařováním a po přezkoumání jsou přijatelné pro výrobu a užití při provádění bezpečného výrobku.
• Ověřuje, že požadované nedestruktivní zkoušky, zkoušky vrubové houževnatosti i další destruktivní zkoušky byly provedeny dle předpisu a jsou přijatelné pro bezpečný výrobek.
• Potvrzuje vizuální kontrolou v protokolu, že čísla (značky) materiálů byla na jednotlivé části zařízení správně přenesena.
• Provádí vnitřní i vnější kontroly výrobku, je přítomen u provádění hydrostatické nebo tlakové zkoušky, event. statické a dynamické, funkční zkoušky ev. i jiných předepsaných zkoušek.
• Ověřuje, že požadované značení je provedeno včetně ražení značek na výrobku, event. že identifikační štítek je trvale připevněn na správném místě na výrobku .
• Ověřuje , zda výrobce udržuje správné záznamy o provedené jakosti výrobku.
• Má povinnost sledovat a ověřovat systém řízení jakosti i výroby u výrobce dle právně-technických předpisů a technických norem.
• Podepisuje ,,Certifikáty o kontrole (inspekci)“ v konečné (celkové) dokumentaci výrobce, když po jeho posouzení je výrobek kompletní a v souladu s technickými požadavky (podmínkami) uvedenými ve výrobkové normě, kontraktu i projektové a konstrukční dokumentací.

Normy a technické předpisy:

1. ČSN EN ISO/IEC 17020 – Orgány provádějící inspekci. Metodika inspekce.
2. ČSN EN ISO/IEC 17025 – Posuzování shody. Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří. (Systém provádění kontrol a zkoušek v laboratoři a ve zkušebně,  ev. na montáži – návody).
3. ČSN EN 10204 – Kovové výrobky. Druhy dokumentů kontroly.
4. ČSN ISO/IEC 17030 – Posuzování shody – Všeobecné požadavky na značky shody třetí strany.
5. ČSN EN 10021 – Všeobecné technické dodací podmínky pro ocel a ocelové výrobky.
6. ČSN EN 10168 – Ocelové výrobky – Dokumenty kontroly – Přehled a popis údajů.
7. ASME BPV Code Section VIII – Nedestruktivní zkoušení.
8. ASME BPV Code Section IX – Kontrola, přejímka, dokumentace.
9. ČSN EN ISO 3834 – 1 až 6 – Požadavky na jakost při svařování. Tavné svařování kovových materiálů.
10. ČSN EN ISO 14731 – Svářečský dozor. Úkoly a odpovědnosti.
11. ČSN EN ISO 17635 – Nedestruktivní zkoušení svarů. Obecná pravidla pro kovové materiály.
12. ČSN EN 12799 – Tvrdé pájení. Nedestruktivní zkoušky pájených spojů.
13. ČSN EN ISO 13920 – Svařování. Základní tolerance pro svařované konstrukce. Velikost délek a úhlů. Tvar a poloha.
14. ČSN ISO 2768-1 – Všeobecné tolerance. Nepředepsané mezní úchylky délkových a úhlových rozměrů.
15. ČSN ISO 2768-2 – Všeobecné tolerance. Nepředepsané geometrické tolerance.
16. ČSN EN ISO 5817 – Svařování. Svarové spoje oceli, niklu, titanu a jejich slitin, zhotovené tavným svařováním (mimo elektronového a laserového svařování). Určování stupňů jakosti.
17. ČSN EN ISO 10042 – Svarové spoje hliníku a jeho svařitelných slitin, zhotovené obloukovým svařováním. Směrnice pro určování stupňů jakosti.
18. ČSN EN ISO 18279 – Tvrdé pájení. Vady v pájených spojích.
19.  

Jedná se zvláště o oblast vyhrazených technických zařízení a stanovených výrobků k posuzování shody, ale i výrobků a zařízení majících vliv na požadovanou bezpečnost i ekologičnost během jejich stanovené doby provozu:

Strojní, stavební, tlaková, energetická, plynárenská, chladírenská, elektrická, dopravní, transportní, chemická, těžební zařízení, stavby a jednotlivé výrobky (konstrukce, dílce) aj., mohou být vystaveny různým druhům zatížení a různým provozním podmínkám. To má značný vliv na trvanlivost jejích dílců (exponovaných částí), tj. na změnu charakteristik materiálů výrobků během jejich provozu, což je výsledkem řady provozních cyklů nebo vystavení určitým druhům zatížení a pracovního prostředí v čase (během doby provozu nebo předepsané provozní životnosti), včetně exponovaného pracovního prostředí výrobku a exponovaných provozních podmínek (korozní prostředí, radiace, seizmicita, namáhání větrem, sněhem, námrazou, teplotami (povětrnostními vlivy), kombinované namáhání, namáhání vibrací i pojezdy strojů a zařízení, statické i cyklické namáhání, dynamické namáhání, namáhání na únavu aj.).

Dle požadavku čl. 6 a tab. č. Z A.3  dle čl. 6.2 a 6.3 ČSN EN 1090-1 a čl. 1, 4 a 7 ČSN EN 1090-2 nebo čl. 1, 4 a 7 ČSN EN 1090-3, v souladu se systémy kvality v ČSN EN ISO 3834 – 1 až 6, ev. ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 14001, ČSN OHSAS 18001, aj. se rozlišují:

Kovové konstrukce staveb pro stroje, technická a technologická zařízení, konstrukce staveb pro kotle, tlakové nádoby a zařízení i jejich sestavy, včetně potrubí, konstrukce staveb pro plynová zařízení a potrubí, stavební konstrukce budov, stadionů, hal, skladů, průmyslových staveb, lávek, mostů, tunelů, vodohospodářských staveb, komínů, vysokých pecí, budov elektráren, kotelen a spaloven, nádrží, zásobníků, stavební a strojní konstrukce pro stavby, tj. věže, stožáry, vysílače, antény, jeřábové dráhy, výtahy, lanové dráhy, geologické a geotechnické konstrukce, skořepinové konstrukce zásobníků a rezervoárů aj. konstrukcí.

Druhy výrobků dle oborů:

1. Konstrukce stavebních výrobků namáhané staticky, cyklicky, na únavu i dynamicky, tj. konstrukce budov, výrobních hal, mostů, sloupů, stožárů, věží, komínů, pilotů, vodohospodářských staveb, konstrukcí energetických tras, výztuží do betonu aj. /od 01.07.2013 dle NEPR č. 305/2011 /(CPR), NKPP EU č. 568/2014, NKPP EU č. 574/2014, NV č. 215/2016 Sb., NV č. 163/2002 Sb., zák. č. 265/2017 Sb., zák. č. 90/2016 Sb. i zák. č. 91/2016 Sb. a zák. č. 22/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, Stavebního zákona č. 183/2006 Sb. i zák. č. 350/2012 Sb., výrobkových norem i evropských Směrnic ES,EHS, NEPR, NKPP, CPR/.
2. Konstrukce tlakových zařízení – potrubí, výměníků, tlakových nádob, kotlů, nádrží, zásobníků aj., NV č. 219/2016 Sb., NV č. 119/2016 Sb., NV č. 208/2011 Sb., NV č. 25/2003 Sb., NV č. 126/2004 Sb., NV č. 42/2006 Sb., NV č. 179/2001 Sb., zák. č. 265/2017 Sb., zák. č. 90/2016 Sb. i zák. č. 91/2016 Sb. a zák. č. 22/1997 Sb., výrobkových norem i evropských Směrnic 2014/68/EU, 2014/29/EU, 2009/105/ES, 87/404/EHS, 2010/35/EU, 92/42/EHS, 96/57/ES).
3. Konstrukce strojů, zdvihacích a zvedacích i dopravních zařízení, chladících zařízení – těžební, důlní, stavební, dopravní, výrobní stroje, jeřáby, zdvihací plošiny, zvedáky, výtahy aj. (dle NV č. 122/2016 Sb., č. 176/2008 Sb. a NV č. 170/2011 Sb., NV č. 229/2012 Sb., NV č. 27/2003 Sb., NV č. 127/2004 Sb., NV č. 142/2008 Sb., NV č. 179/2001 Sb., NV č. 70/2002 Sb., zák. č. 265/2017 Sb., zák. č. 90/2016 Sb. i zák. č. 91/2016 Sb. a zák. č. 22/1997 Sb., výrobkových norem i evropských Směrnic 2006/42/ES, 2009/127/ES, 2012/32/EU, 95/16/ES, 96/57/ES, 2000/9/ES).
4. Konstrukce plynových zařízení – potrubí, zásobníky, hořáky, nádrže, kompresorové stanice aj. (dle NV č. 219/2016 Sb., NEPR 2016/426, č. 25/2003 Sb., NV č. 126/2004 Sb., zák. č. 265/2017 Sb., zák. č. 90/2016 Sb. i zák. č. 91/2016 Sb., zák. č. 22/1997 Sb., výrobkových norem i evropských Směrnic 2009/142/ES, 90/396/EHS, 92/42/EHS).
5. Elektrická zařízení nízkého napětí (dle NV č. 118/2016 Sb., prostředí s nebezpečím výbuchu, č. 23/2003 Sb.). Výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility (dle NV č. 117/2016 Sb., zák. č. 265/2017 Sb., zák. č. 90/2016 Sb. i zák. č. 91/2016 Sb. a zák. č. 22/1997 Sb. a dle výrobkových norem i evropských Směrnic 2004/108/ES, 2006/95/ES, 73/23/EHS, 94/9/EHS).

Legislativně-technické předpisy pro výrobky

Dle požadavků Evropských směrnic (ES, EHS, EU), zák. č. 265/2017 Sb., zák. č. 90/2016 Sb., zák. č. 91/2016 Sb. a č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády ČR (NV), harmonizovaných a technických výrobkových norem, ev. jiných technických norem, rovněž  též kontraktu (obchodní smlouvy), je nutné provozovat výrobky a technická zařízení jako bezpečné i spolehlivé, ev. projektantem nebo konstruktérem výrobce předepsanou mírou bezpečnosti, trvanlivosti, životnosti, spolehlivosti a kvality.

Živnostenský zákon č.455/1991 Sb., který upravuje podmínky živnostenského podnikání firem a fyzických osob, druhy živností (koncesované, ohlašovací – řemeslné, vázané a volné).

Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů, a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. 

Zák. č. 265/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh a zák. č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zák. č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh.

Zák. č. 91/2016 Sb., kterým se mění zák. č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony.

Zák. č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy.

Zák. č. 88/2016 Sb., kterým se mění zák. č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy.

Zák. č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.

zák. č. 262/20016 Sb. ve znění zák. č. 585/2006 Sb., zákoník práce a pracovněprávní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.

Zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů.

Zák. č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích.

Zák. č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií.

Zák. č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci.

Zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií.

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí.

Vyhláška č. 104/2012 Sb., o posuzování nemoci z povolání.

Zák. č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.

Zák. č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).

Zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých zákonů.

Zák. č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

Zák. č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii ve znění pozdějších předpisů.

Vyhl. č. 50/1978 Sb., ve znění vyhl. č. 98/1982 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice.

Vyhl. č. 85/1978 Sb. ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení.

Vyhl. č. 18/1979 Sb. ve znění vyhl. č. 97/1982 Sb., vyhl. č. 551/1990 Sb., nařízení vlády č. 352/2000 Sb. a vyhl. č. 118/2003 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.

Vyhl. č. 19/1979 Sb., ve znění vyhl. č. 552/1990 Sb., nařízení vlády č. 352/2000 Sb. a nařízení vlády č. 394/2003 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k jejich bezpečnosti.

Vyhl. č. 21/1979/Sb., ve znění vyhl. č. 554/1990 Sb., nařízení vlády č. 352/2000 Sb. a vyhl. č. 395/2003 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.

Vyhl. č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti.

Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Související technické normy:

1. ČSN EN ISO 3834-1 až 6 – Požadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů.
2. ČSN EN ISO 14554-1 až 2 – Požadavky na jakost při odporovém svařování. Vyšší a základní požadavky.
3. ČSN EN ISO 12690 – Žárové stříkání. Dozor nad žárovým stříkáním. Úkoly a odpovědnosti.
4. ČSN EN 1011-1 až 8 – Svařování. Doporučení pro svařování kovových materiálů.
5. ČSN EN ISO 9001 – Systém managementu kvality. Požadavky.
6. ČSN ISO 45001 (ČSN OHSAS 18001) – Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Požadavky.
7. ČSN EN ISO 14001 – Systémy environmentálního managementu. Požadavky s návodem na použití.
8. ČSN EN 1990 – Eurokód:Zásady navrhování konstrukcí.
9. ČSN EN 1090-1 – Provádění ocelových a hliníkových konstrukcí. Část 1: Požadavky na posouzení shody konstrukčních dílců.
10. ČSN EN 1090-2 – Provádění ocelových a hliníkových konstrukcí. Část 2: Technické požadavky na ocelové konstrukce.
11. ČSN EN 1090-3 – Provádění ocelových a hliníkových konstrukcí. Část 3: Technické požadavky na hliníkové konstrukce.
12. ČSN EN 1993-1-1 – Navrhování ocelových konstrukcí. Obecná pravidla.
13. ČSN 73 2603 – Provádění ocelových mostních konstrukcí.
14. ČSN 73 2604 – Ocelové konstrukce. Kontrola, údržba ocelových konstrukcí pozemních a inženýrských staveb.
15. ČSN EN 1999-1-1 – Navrhování hliníkových konstrukcí. Obecná pravidla.
16. ČSN EN ISO 9712 (bývalá ČSN EN 473) – Nedestruktivní zkoušení. Kvalifikace a certifikace pracovníků nedestruktivního zkoušení. Všeobecné zásady.
17. ČSN EN ISO 17637 – Nedestruktivní zkoušení svarů. Vizuální kontrola.
18. ČSN EN ISO 14922-1 až 4 – Žárové stříkání. Požadavky na jakost. Směrnice – komplexní, standardní a základní požadavky.
19. ČSN EN 13100-1 – Nedestruktivní zkoušení svarových spojů polotovarů z termoplastů. Část 1: Vizuální kontrola.
20. ČSN EN 13480 – 1 až 6 – Kovová průmyslová potrubí. Požadavky.
21. ČSN EN 13445- 1 až 8 – Netopené tlakové nádoby. Požadavky.
22. ČSN EN 12952-1 až 16 – Vodotrubné kotle a pomocná zařízení. Požadavky.
23. ČSN EN 12953-1 až 12 – Válcové kotle a pomocná zařízení. Požadavky.
24. ČSN EN 14025 – Nádrže na přepravu nebezpečného zboží. Kovové tlakové nádrže. Konstrukce a výroba.
25. ČSN EN 12542 – Stabilní svařované ocelové sériově vyráběné nadzemní válcové zásobníky pro skladování LPG o objemu do 13 m³ včetně. Návrh a výroba.
26. ČSN EN 12732 – Zásobování plynem. Svařované ocelové potrubí. Funkční požadavky.
27. ČSN EN 286 – 1 až 4 – Jednoduché netopené tlakové nádoby pro vzduch a dusík pro všeobecné účely. Požadavky.
28. ČSN EN 1775 – Zásobování plynem. Plynovody v budovách. Požadavky.
29. ČSN EN 13094 – Nádrže pro přepravu nebezpečného zboží. Kovové nádrže s pracovním tlakem nepřesahujícím 0,5 bar. Konstrukce a provedení.
30. ČSN EN 13458-1 až 3 – Kryogenické nádoby. Stabilní vakuově izolované nádoby. Požadavky – konstrukce, výroba, kontrola a zkoušení.
31. ČSN EN 13530-1 až 3 – Kryogenické nádoby. Velké přepravní vakuově izolované nádoby. Požadavky, konstrukce, výroba, kontrola a zkoušení.
32. ČSN EN 14075 – Stabilní ocelové svařované sériově vyráběné válcové zásobníky pro podzemní skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů (LPG) o objemu do 13 m³ včetně. Návrh a výroba.
33. ČSN EN 14197-1 až 3 – Kryogenické nádoby. Stabilní nevakuově izolované nádoby. Základní požadavky, konstrukce, výroba, kontrola a zkoušení.
34. ČSN EN 14222 – Válcové kotle z korozivzdorné oceli.
35. ČSN EN 14 276-1 – Tlaková zařízení chladících zařízení a tepelných čerpadel. Nádoby. Všeobecné požadavky.
36. ČSN EN 14398-1 až 3 – Kryogenické nádoby. Velké přepravní nevakuově izolované nádoby. Základní požadavky, konstrukce, výroba, kontrola a zkoušení, provozní požadavky.
37. ČSN EN ISO 17660-1 a 2 – Svařování betonářské oceli. Nosné a nenosné svarové spoje.
38. ČSN EN 15085-1 až 5 – Železniční aplikace. Svařování kolejových vozidel a jejich částí. Část 1 až 5.
39. ČSN EN ISO 9692-1 až 4 – Svařování a příbuzné procesy. Doporučení pro přípravu svarových spojů. (Část 1 až 4).
40. ČSN EN ISO 17663 – Svařování. Požadavky na kvalitu tepelného zpracování souvisejícího se svařováním a příbuznými procesy.
41. ČSN EN ISO 15607 – Stanovení a schvalování i kvalifikace postupů svařování kovových materiálů. Všeobecná pravidla.
42. ČSN EN ISO 15609-1 až 6 – Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů.
43. ČSN EN ISO 15610, ČSN EN ISO 15611, ČSN EN ISO 15612, ČSN EN ISO 15613, ČSN EN ISO 15614-1 až 14, ČSN EN 288-9 – Stanovení a kvalifikace postupů svařování kovových materiálů. Zkouška postupů svařování.
44. ČSN EN 13134 – Tvrdé pájení. Zkouška postupu pájení.     
45. ČSN EN ISO 9606-1, 2, 3, 4 a 5, ČSN EN ISO 17660-1 a 2, ČSN EN ISO 14732, ČSN EN 287-6, ČSN EN 13067, ČSN EN 12732, ČSN EN  ISO 13585, ČSN EN ISO 14918 – Kvalifikace odborné způsobilosti svářečů, svářečských operátorů a seřizovačů, páječů žárových stříkačů.
46. ČSN P ENV 12837 – Kvalifikační požadavky na inspektory (techniky) protikorozní ochrany ocelových konstrukcí.
47. ČSN EN ISO 4063 – Svařování a příbuzné procesy. Přehled metod a jejich číslování.
48. ČSN EN ISO/IEC 17050-1 a 2 – Posuzování shody. Prohlášeni dodavatele o shodě.
49. TNI CEN ISO/TR 15608 – Svařování. Směrnice pro rozdělení materiálů do skupin pro účely svařování.
50. ČSN EN ISO 6520-1 a 2 – Svařování a příbuzné procesy. Klasifikace geometrických vad kovových materiálů. Část 1: Tavné svařování. Část 2: Svařování pod tlakem.
51. ČSN EN 13018 – Nedestruktivní zkoušení. Vizuální kontrola. Všeobecné zásady.
52. ČSN ISO 23718 – Kovové materiály. Mechanické zkoušení. Slovník.
53. ČSN EN ISO 2553 – Svarové a pájené spoje. Označování na výkresech.
54. ČSN EN ISO 14610 – Svařování a příbuzné procesy. Definice metod svařování kovů.
55. ČSN EN ISO 9013 – Tepelné dělení. Klasifikace tepelných řezů. Geometrické požadavky na výrobky a úchylky jakosti řezů.
56. ČSN EN ISO 13919-1 – Svařování. Svarové spoje zhotovené elektronovým a laserovým svařováním. Směrnice pro určování stupňů jakosti.
57. ČSN EN ISO 13919-2 – Svařování. Svarové spoje zhotovené elektronovým a laserovým svařováním. Směrnice pro určování stupňů jakosti. Část 2: Hliník a jeho svařitelné odlitky.

Ing. Vladimír Kudělka, Ph.D., Ing. Pavla Nejtková, Mgr. Tereza Haluzíková, Ing. Naděžda Vlhová, Mgr. Marek Kudělka, Ing. Jan Opletal, TESYDO, s.r.o.